Emise EUROPA CEPT, a to nejen z let 1956 až 1973, se těší mezi řadou filatelistů jak v Evropě, tak i v USA velké obliby. Tato obliba plyne až na výjimky ze stejného motivu zobrazovaného daný rok každou vydavatelskou poštovní správou v obrazu známky. Nejvíce rozšířeným katalogem zabývajícím se touto emisí je bezpochyby katalog MICHEL CEPT-Katalog z vydavatelství Schwaneberger Verlag GmbH obsahující velké množství záznamů a cen nejen o emisích EUROPA CEPT, ale také o služebních známkách pro Radu Evropy a k 50. výročí založení této organizace, tzv. sympatizujících vydání, emisích EFTA, známek s tématikou OBSE aj. I přes dobrou katalogizaci a prakticky každoroční aktualizaci záznamů, cen a rozšíření o další nové ročníky, neobsahuje téměř žádné podrobnější informace právě o emisi EUROPA / CEPT, která je stěžejní částí tohoto katalogu a o které by pokročilejší sběratelé mohli mít zájem, případně chybí vyobrazení variant a odchylek.
Informace o zajímavostech na jednotlivých známkách emise EUROPA / CEPT z let 1956 - 1973 lze nalézt např. ve filatelistickém tisku, zpravodajích společností a hlavně internetu, avšak ucelená publikace zaměřená pouze na tuto oblast mi známa není. Získávání informací z této oblasti je však obecně značně složité, protože známky za toto období osmnácti let vyšli ve dvacetisedmi(!) státech Evropy a od prvního vydání uplynulo již téměř šedesát let. Některé informace lze najít v jednotlivých národních či generálních katalozích, které ale často sběratelé nevlastní a velkou většinu obsahu ani nevyužijí.
I z tohoto důvodu jsem se rozhodl k napsání tohoto článku, který může sběratelům poskytnout nové informace a naznačit tak další možné směry ve sbírání této emise a nemusí se tak omezovat pouze na sbírky generální. Článek si ale neklade za cíl být vyčerpávajícím zdrojem informací a pro sběratele jednotlivých zemí nemusí být níže popsané informace nijak přínosné, ale sběratelé emisí EUROPA / CEPT se s nimi mohou setkat vůbec poprvé. Stejně tak se článek nebude zabývat pozdějšími emisemi, které kromě ročníků 1984 a 2000 již neměly stejný motiv, ale pouze téma.
ÚVOD
První vydání emise Europa v roce 1956 je spojeno s hospodářskou integrací zemí v západní Evropě během poválečné obnovy kontinentu. Zatímco v socialistickém východním bloku pod taktovkou Sovětského svazu vznikla jako odpověď na Marshallův plán již v lednu 1949 Rada vzájemné hospodářské pomoci (RVHP), vývoj na druhé straně železné opony byl dlouhodobější (a v podstatě probíhá dodnes). Přelomovým okamžikem bylo prohlášení francouzské vlády, které představil 9. května 1950 ministr zahraničních věcí Robert Schuman, dnes známé jako „Schumanův plán“. Na základě tohoto prohlášení pak vzniklo v roce 1952 Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO), jehož spoluautorem se stal také ekonom Jean Monnet. Zakládající smlouvu podepsala šestice zemí – Německo, Francie, Itálie, Belgie, Nizozemsko a Lucembursko. Nutno podotknout, že právě 9. květen je dnes slaven jako svátek Evropy a řada poštovních správ vydává emisi EUROPA právě v tento den. V roce 1957 se pak na základě tzv. Římských smluv, které podepsala stejná šestice zemí, transformovalo ESUO na Evropské hospodářské společenství, jenž je faktickým předchůdcem dnešní Evropské unie. A právě toto historické pozadí v podstatě vysvětluje vznik i název těchto známek, protože právě tato výše uvedená šestice zemí vydala první emisi EUROPA, symbolizující poválečnou „opravu“ Evropy. Postupně se k vydávání této emise přidávali i další země, a to i ty, které nebyly součástí společenství.
Podpis Římských smluv 25. března 1957
Od roku 1960 do roku 1992 vycházely tyto známky pod patronátem organizace „Conférence européenne des administrations des postes et télécommunications“ (koordinační orgán pro evropské státní telekomunikační a poštovní organizace) známou pod zkratkou CEPT. Tato zkratka se poté vyskytovala na většině známek EUROPA a později přibylo i logo organizace. Z toho důvodu je emise EUROPA označována jako EUROPA / CEPT nebo nepřesně pouze CEPT, protože od roku 1993 převzala záštitu nad vydáváním této emise organizace PostEurop.
Další část článku se již věnuje některým zajímavostem na známkách EUROPA z let 1956 až 1973 – průsvitky, vady tisku, perforace a meziarší a použití známek.
PRŮSVITKY
Již první emise Německa (Mi. 241 a 242) a Itálie (Mi. 973 a 974) vydané 15. září 1956 (stejné datum vydání u všech zemí) byla tištěna na papíru s průsvitkou.
Obě německé známky hodnoty 10 a 40 feniků byly tištěny na papíru s průsvitkou Wz. 5, ale pouze na známce Mi. 241(10 feniků, zelená) se vyskytuje i průsvitka převrácená - Wz. 5Z. Katalogová hodnota této známky je v ** stavu 7000 Mi€ a ražená 4000 Mi€ (Michel-CEPT Katalog 2009). To již stojí za prohlídku i běžných ražených známek, které většina sběratelů přejde na burze bez povšimnutí.
Známky Itálie byly tištěny na papír vyrobený v papírně „Cartiera di Foggia del Poligrafico dello Stato“ s průsvitkou „hvězda“ druhého typu se čtyřmi variantami úhlu sklonu hvězd. Platnost těchto známek byla poměrně krátká, do 31. prosince 1957.
Průsvitka II typu (http://home.giandri.altervista.org)
V roce 1958 se italské známky začaly tisknout na papír vyrobený firmou Cartiere Miliani Pioraco a tento papír má průsvitku třetího typu. Od roku 1961 pak na papír s průsvitkou čtvrtého typu (orientace shodná s průsvitkou prvního typu). U známek s průsvitkou „hvězda“ všech typů se mohou vyskytovat také různé anomálie, jako jsou např. vychýlená, pootočená, poškozená nebo zcela chybějící hvězda. Většina těchto nepravidelností byla způsobena poškozením nebo výměnou poškozené “hvězdy“ egutéru, kdy oprava často nebyla provedena zcela přesně. Poškozenou hvězdu se mi podařilo najít např. na známce Mi. 1078 – Europa 1960 (70 lir, modrá). Je mi také známé vychýlení hvězdy na ročníku 1959. Na pozdějších italských známkách je dle různých autorů výskyt těchto vad v průsvitce častější. A právě z důvodu, že se vyskytují na značném množství známek, nelze považovat vady průsvitek za zvlášť vzácné. Může však jít o zajímavé zpestření sbírky.
Průsvitka III typu, další podtypy této průsvitky jsou zrcadlově otočené. (http://home.giandri.altervista.org)
Průsvitka IV typu (http://wiki.ibolli.it/wiki/index.php?title=Filigrana_stelle)
Průsvitky lze nalézt i na známkách Sárska (1958), Řecka, Velké Británie, Irska, San Marina, Kypru (od roku 1962), Nizozemska (1967, část nákladu), Vatikánu a Malty.
Průsvitka, která se vyskytuje na části nákladu nizozemské Europy z roku 1967. Označení Michel Wz. 2 x – vodorovný směr kruhů. (Michel Europa-Katalog, Band 6, Westeuropa
VADY TISKU
Hned dvě výrazné tiskové vady lze nalézt na rakouské známce Mi. 1059 (ANK 1076) z roku 1959 hodnota 2,40 šilinků - krátké „i“ ve slově ÖSTERREICH (ANK 1076 I.) a zelená skvrna na budově nad druhou řadou oken od spodu (ANK 1076 II.). Navíc známku můžete najít vytištěnou na tenkém papíru či dokonce nezoubkovanou.
Zdroj: AUSTRIA NETTO KATALOG
Velice vzácně se vyskytuje portugalská známka Mi. 1012 hodnoty 1 escudo (datum vydání 26.9. 1966) bez vytištěného názvu státu.
Správně vytištěná známka a chybotisk (Heinrich Köhler 350. Auction)
Nedotisky a různé posuny barvy se vyskytují poměrně často na španělských známkách tištěných hlubotiskem. Z valné většiny se jedná o vady nahodilé, ale sběratelé mohu narazit i na známky s velmi výraznými odchylkami oproti normálu.
Nedotisk modré barvy na známce Mi 1860 – EUROPA 1970
PERFORACE A MEZIARŠÍ
Ani emisi Europa se nevyhnuly vady v perforaci. Nejčastěji se vyskytuje zcela vynechaná, méně často výrazně posunutá nebo částečně vynechaná perforace. Jako příklad může posloužit svislá pětipáska německé známky Mi. 446 Udr (obrázek níže). K perforaci přepážkových archů bylo použito hřebenové zoubkování 13 ¼: 14. U prezentované pásky došlo pravděpodobně k vynechání prvního úderu perforačního stroje nebo k posunu o jednu řadu doprava a první sloupec byl perforován pouze z pravé strany. Na dalším obrázku je pak stejná známka, ale zcela bez perforace (Mi 446 U).
Známka Mi. 44 s pravostrannou perforací (Heinrich Köhler 350. Auction)
Známka Mi. 44 bez perforace(Heinrich Köhler 350. Auction)
Výše popsané známky mají vysoký katalogový záznam – 1000 a 600 Mi€ (Michel-CEPT Katalog 2009) - a pro sběratele mohu být těžko dostupné. Nicméně studium perforace může být zajímavé i u běžnějších a dostupnějších známek. Např. U řecké známky Mi. 775 (EUROPA 1961) s hřebenovým zoubkováním (13 3/4 : 12 3/4) lze dle doložených obrázků předpokládat, že tisková deska obsahovala čtyři přepážkové listy a perforační rámec vykonával pohyb zespodu nahoru. První obrázek je pak pravý spodní přepážkový arch a druhý a třetí levý horní přepážkový arch. U druhého obrázku si také můžete všimnout vychýleného perforačního otvoru.
Výrazný posun perforace (výřez) – Turecko Mi.1844 (Heinrich Köhler 350. Auction)
Výskyt meziarší je zdokumentován pouze u známek Itálie (již od ročníku 1956), Irska a Turecka. U Itálie a Irska se vyskytuje meziarší u téměř každého ročníku, u Turecka pouze na známkách ze zkušebních tisků z roku 1966.
Vodorovné meziarší tureckých známek – EUROPA 1966 (Heinrich Köhler 350. Auction)
Svislé meziarší Irských známek Mi. 167 – EUROPA 1964 (delcampe.net)
Na filatelistických aukcích, internetových aukčních portálech i burzách není problém najít řadu celistvostí s vylepenými známkami EUROPA. Bohužel v drtivé většině se jedná o filatelistické výrobky, v horším případě i o mache. Je to do jisté míry daň za oblíbenost, kterou poměrně rychle získala tato emise mezi filatelisty. Z tohoto důvodu není snadné nalézt mezi množstvím celistvostí na ty kvalitní, pokud možno nefilatelistického původu a proto také považuji tuto oblast za nejzajímavější a poměrně cenově dostupnou.
Důkazem tomu může být níže prezentovaný místní dopis vyplacený jedinou známkou Mi. 512 odeslaný v britském městě Fakenham 2. dubna 1962, tedy v první den platnosti této známky.
Velice zajímavé a zřídkavé je také použití známek na zásilkách přepravených ne zcela běžným způsobem jako je např. potrubní pošta.
Dopis přepravený potrubní poštou v Mnichově 22. února 1963 (143. auction - Rauhut & Kruschel Briefmarken-Auktionshaus)
Oživení sbírky mohou ale nabídnout i „obyčejnější“ celistvosti. Nicméně jsou země, ze kterých je velice obtížné takovou celistvost (nefilatelistického původu) získat. Ze zkušenosti mohu prohlásit, že za tyto země lze označit hlavně Andorru, Vatikán, San Marino, Portugalsko a Turecko. Poměrně zřídkavě se vyskytují také celistvosti ze severských zemí (Finsko, Švédsko, Norsko, Dánsko), ostrovních států Malty, Kypru a Islandu. Jsou však také některé oblasti, které lze na celistvostech se známkami EUROPA doložit ještě hůře, např. Azorské a Kanárské ostrovy. Obecně lze pak konstatovat, že nejdostupnější jsou celistvosti ze zemí, které vydaly emisi Europa jako první (tedy Německo, Francie, Itálie, Belgie, Nizozemsko a Lucembursko) + Švýcarsko.
„Vánoční“ místní dopis vyplacený dvoupáskou známek Mi.548 odeslaný v Bergenu 20.12.1966 a adresovaný na místní obecní úřad. Známky znehodnoceny příležitostným strojovým razítkem s textem „God Jul“ (Veselé Vánoce).
Doufám, že článek představil sběratelům emisi EUROPA v jiném úhlu pohledu než jak jsou zvyklí na ni nahlížet a obohatí znalosti z této oblasti.
Použitá literatura:
Austria Netto Katalog
Heinrich Köhler 350. Auction Katalog
Michel CEPT-Katalog 2009
Michel EUROPA-Katalog 2009, Band 1-6
Michel Deutschlan-Spezial
Nové Evropské Známky – katalog evropských známek
http://akir.name/znamky/
Rauhut & Kruschel Briefmarken-Auktionshaus 143. Auction Katalog
http://home.giandri.altervista.org
http://wiki.ibolli.it/wiki/index.php?title=Filigrana_stelle
Delcampe.net
Článek, rozdělený do třech částí, můžete také nalézt na portále INFOFILA.CZ - online magazín o filatelii.
_TL.jpg)
_tl.jpg)
.jpg)
