Jurgen Haepers (Švýcarsko)
Část II. - zrod CEPT
(1960-1973)
V roce 1960 vyšly vůbec první "oficiální" emise EUROPA/CEPT. Této příležitosti využilo celkem 20 poštovních správ, které dohromady vydaly 36 známek, což je více než dvojnásobek roku 1959! Pro jedenáct zemí to bylo vůbec první vydání emise EUROPA (Dánsko, Finsko, Irsko, Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Portugalsko, Španělsko, Švédsko a Velká Brittánie). Společným námětem bylo kolo římského poštovního vozu s devatenácti paprsky dle návrhu Fina Pentti Rahikainena.
Tento rok byl také prvním vydáním pro Lichtenštejnskou pošto, přestože tato známka neměla společný námět s ostatními zeměmi. Tato známka, jejíž náklad činil pouhých 322 000kusů, se stala velmi rychle předmětem spekulací a dodnes je velmi vyhledávanou a žádanou.
Během dalšího desetiletí se počet zemí měnil rok od roku. Některé země zůstaly věrné vydávání EUROPY, jiné tyto známky vydávaly pouze čas od času. Některé menší evropské země vydaly své první známky této emise v průběhu tohoto období.
V roce 1961 vydaly svoji první EUROPU také Kypr a San Marino. Za námět posloužila holubice poskládaná z devatenácti menších holubic z návrhu Holanďana Theo Kurpershoek (16 zemí, 34 známek). V roce 1962 se přidalo Monako. Známky zobrazují strom s devatenácti listy, který navrhl Lucemburčan Lex Weyer (18 zemí, 37 známek), rok 1963 stylizovaný kříž od Nora Arne Holma (19 zemí 36 známek).
K pátému výročí CEPT, v roce 1964, navrhl Georges Bétem z Francie květinu (19 zemí 36 známek).
Rok 1965 je ve znamení větvičky se třemi lístky od umělce z Islandu Hördura Karlssona (19 zemí, 36 známek). Každá z větviček zastupuje jednoho zástupce - poštu, telegrafy a telefon. V roce 1966 přibývá francouzská Andorra - námět loď od německých autorů Gregora a Josefa Benderových (19 zemí, 36 známek). Rok 1967 - ozubená kola, návrh od Belgičana Oscara Bonnevalle (19 zemí, 36 známek), 1968 klíč - Švýcar Hans Schwarzenbach ( 18 zemí, 35 známek).
V roce 1969 CEPT slavila desáté výročí založení, proto se k vydání Europy vrátila většina zemí a dokonce se přidaly další dvě nové - Jugoslávie a Vatikán (26 zemí, 48 známek). Jugoslávie se stala první komunistickou zemí, která tuto emisi vydala! Společným námětem pro tento rok se stal antický chrám sestavený ze slov EUROPA a CEPT od italských umělců Luigiho Gasbarra a Georgio Belli.
Během sedmdesátých let vyvstal názor, že sběratelé jsou unaveni ze všech stejných návrhů. V roce 1970 bylo rozhodnuto, že každá země může vydat v emisi jednu známku se společným a jednu s odlišným námětem. Toto pravidlo ale nebylo v mnoha zemích dodrženo.
V tomto roce byla za hlavní motiv zvolena pletenina symbolizující slunce spletená ze čtyřiadvaceti vláken. Návrh Louis Le Brocquy z Irska (19 zemí, 42 známek). 1971, nováček je Malta, námět klíč od Islanďana Helgi Haflidassona (21 zemí, 44 známek).
Španělská Andorra vydala první známky z emise EUROPA v roce 1972. Náklad pouhých 200 000 kusů byl velmi rychle skoupen španělskými filatelisty, často se spekulativním záměrem. Výsledkem je, že tato známka stojí více než 200€ (Michel CEPT-Katalog 2009 uvádí 130 M€, pozn. přek.)! Autorem návrhu se stal Fin Paavo Huovinen - polární záře (22 zemí, 46 známek).
1973. Návrh tohoto roku, stylizovaný jako poštovní trubka, byl dílem Nora Leif Frimann Anisdahla (24 zemí, 50 známek). Tři šipky znázorňují tři hlavní cíle CEPTu - poštovní, telegrafní a telefonní služby. Rok 1973 byl posledním rokem, kdy byl používán jediný stejný námět (mimo let 1984 a 2000, pozn. přek.). Od dalšího roku byly používány pouze společná témata, aby sbírání známe EUROPA bylo atraktivnější.
Přeloženo z anglického originálu
Přečtěte si také:
Žádné komentáře:
Okomentovat